Turnaj ve Šlapánicích - 15.7. 2009

Prakticky během jednoho týdne jsme dostali nabídku zúčastnit se druhého ročníku turnaje ve Šlapanicích, který pořádal futsalový klub z Jarpic. Po zralé úvaze jsme se rozhodli, že tedy pojedeme, i když jsme prakticky vůbec netušili, do čeho jdem. Navíc v čase dovolených jsme měli problémy se sestavou, takže jsme byli moc rádi, že náš kolektiv doplnil Pavel „Komár“ Klíma (myslím, že zapadl velmi dobře :) ) a střelec Jakub Souček, kterého znovu povolal Jirka „Kaká Novák. Když jsme přijeli na místo konání, byli jsme hodně překvapení! Staroušové tušili, že si v tento den skutečně zaběhají! Samí mladí kluci proti nám...

KMETINĚVES – PÁLEČ 8:1

Otevírací zápas se nám skutečně moc povedl. Nastupovali jsme sice s pokorou, nicméně během několika minut jsme Páleč „spálili“ jako kmetiněvští hasiči kdysi stodolu! Jejich tým tvořili povětšinou mladící, přičemž obraně byli dva zkušení fotbalisté, nemluvě o brankáři, který se navíc zranil při naší první brance, kterou vstřelil Jakub. Už v první minutě zápasu se však dostal do velké šance David Musil, ale branku minul. Naše trpělivá hra však slavila brzy ovoce. Pálečská obrana měla velké problémy s dlouhými míči za obranu, a tak skóre brzy narůstalo. Trefovali se David Musil, Martin Votava, Ruslan Voronin a znovu Jakub...i když se soupeř snažil až do samotného konce a někteří kluci z jejich týmu působili fotbalově, organizace jejich hry byla na bodu mrazu. To nám, zkušeným lišákům, hrálo tak akorát do not. Pochvalu zaslouží také obrana, kterou vedl Martin Kulich společně s Komárem, Mírou Šutou, Pepou Levým a Karlem Prokopcem. Vyzdvihnout ještě musím nádherný gól Davida Musila, jenž dokonale přeloboval golmana z obrovské dálky! Jednou malinkou škodou byl inkasovaný gól v úplném závěru zápasu, když si pálečský útočník vyčíhnul vyraženou střelu, kterou pohodlně uklidil do branky. Jinak náš tým předvedl skutečně super výkon a musím říci, že jsme pálečským hráčům hodně zošklivili start do turnaje. Ze zápasu byli natolik otrávení, že si s námi ani nechtěli podat ruce (čest výjimkám), a když posléze odjížděli z turnaje, neslyšeli jsme od nich ani „bů“...Kmetiněvští „veteráni“ si tedy zjednali respekt hned v prvním zápase...

KMETINĚVES – VRANÝ 5:1

K druhému zápasu jsme nastoupili opět s respektem. Fotbal ve Vraném zažívá dobré časy, „áčko“ postopilo do I.A třídy, a tak jsme tušili, že nás nečeká nic lehkého. Navíc jejich tým byl tvořen výhradně juniory, kteří prakticky po celou dobu zápasu lítali sem a tam. Nicméně nám se podařilo zopakovat výkon z předchozího zápasu, dokonce bych řekl, že jsme hráli ještě o něco lépe! Hodně nám také pomohl úvodní gól. Následně jsme zavřeli obranu a hráli hodně v pohodě. Za stavu 2:0 pro Kmetiněves se točily strany. Soupeř nás v úvodu trochu přitlačil a hrozil především po křídlech a z brejků. I přes dvě velké šance však padl gól na druhé straně! David si vyměnil míč s Jakubem, golmana položil na „zadek“ a s velkou radostí uklidil míč do branky! Stejně jako v předchozím zápase, tak i v tomto jsme soupeři dovolili jeden gól, který však už nic neřešil. Navíc v závěru zápasu si pak Jakub s grácií vychutnal golmana kličkou „pocem-kam deš“, čímž soupeře definitivně odrovnal. V našem táboře hned na konci zápasu vypukla velká radost! Bylo totiž zřejmé, že se domů vrátíme opět s pohárem! Jinak bych ještě podotkl, že jsme i v tomto zápase neproměnili několik tutovek, naštěstí nám to nechybělo!

KMETINĚNĚVES – JARPICE 3:0

Když už si nás pořádající Jarpice pozvali, rozhodně chtěli náš skalp. To také odpovídalo úvodu zápasu, kdy nás borci v tmavých dresech přitlačili na naší půlku. Nicméně naše hra byla po celou dobu turnaje zaměřena na poctivou obranu, nenechali jsme se vylákat z pevné ulity v pohodě hráli na 0:0. Velká škoda byla, že už v našich řadách nestál Martin Kulich, který musel odjet. Jarpičtí v prvním poločase několikrát nebezpečně vystřelili, ale nám se i přesto podařilo držet vyrovnaný stav. Po změně stran se naše hra dopředu zvedla a také náš tým začal být nebezpečný! Bylo také skvělé, že nás podporoval šik skalních příznivců, kteří neustále fandili a povzbuzovali (hlavně nehrající Bronik Dragoun pak hezky chraptěl). Hromové GÓL pak přišlo z jejich úst, když Jakub Souček přízemní ranou překonal jarpického golmana. Tahle branka soupeře hezky nahlodala, v soubojích začalo přituhovat a došlo dokonce na výměnu názorů, z čehož měli samozřejmě radost naši fandové! Definitivní rozuzlení přišlo s Jakubovým druhým gólem a soupeř se rázem ocitl na lopatkách. A to ještě pěknou bombu do břevna vyslal Martin Votava a taky Karel Prokopec, který se do střely opřel tak, že rána označkovala břevno, ovšem míč se obrovsky odrazil zpět do pole až tak nešťastně, že jarpičtí šli do brejku. Gól však opět nedali! V závěru zápasu pak Jakub Souček dovršil hatt-rick a velká radost v našem týmu mohla propuknout (třeba Čert byl natolik dojatej, že se skoro rozbrečel :)). Jarpičtí sice tlačili, ale nakonec jsme uhájili nulu i za cenu mého vyloučení v samotném závěru zápasu, kdy jsem zahrál rukou mimo vápno a ještě srazil černocha zvaného Kambodža :) Pecka, paráda, už teď jsme věděli, že budeme nejhůře druzí!

KMETINĚNĚVES – ZLONICE 0:4

V posledním a rozhodujícím zápase jsme to měli hodně těžké. Naším soupeřem byli mladí, běhaví a především techničtí hráči, hrající za Slaný. Věkový průměr jejich sestavy byl cca. 20 let, a to bylo sakra znát. Samotný úvod zápasu byl však hodně opatrný a bylo jasné, že kdo dá první branku, bude mít obrovskou výhodu. Velká škoda, že Martin Votava obě velké šance neproměnil, pravidlo „nedáš dostaneš“ se totiž ukázalo naprosto zřetelně, žel jsme inkasovali z dorážky, kterou jsem si trochu vyčítal...uff a pak už to bylo moc těžké. Šanci na vyrovnání jsme ale měli, to jo, jenže gól jsme opět nedali, a tak soupeř z brejku zvýšil na 2:0. Ve druhém poločase jsme už museli výrazně otevřít hru a bylo zle nedobře. Zloničtí měli spoustu velkých šancí a zatápěli nám opravdu festově. Do konce zápasu jsme pak dostali ještě dvě branky, obě z přečíslení a situací „dva sami na golmana“ a to byl také konečný výsledek. Opravdu velká škoda nevyužitých šancí, i když je třeba přiznat, že soupeř byl lepší a my jsme zkrátka jeho „slabé“ chvilky nevyužili...i přesto se naše parta za předvedený výkon stydět nemusí, drželi jsme se dobře! Shrnutí: Byli jsme pozváni jako „tým dopočtu“ a nakonec jsme vyválčili stříbro! Byli jsme prý „překvapením turnaje“. Takže si myslím, že další úspěch pro kmetiněvský fotbal je na světě. Mnozí to šli samozřejmě zapít do hospody..hehe, jako obvykle. Jinak co se týče organizace, řekl bych, že nic moc. Rozhodčí – nerozhodčí, fakt bída. Klobásy ušly, občerstvení taky, i když hospodský přišel pozdě...zkrátka si myslím, že náš turnaj byl o dost vlídnější a také měl pořadatelsky lepší úroveň. Jinak prostředí Šlapanického hřiště hodně příjemné, jsem přesvědčen, že si tuhle sobotu každý užil!!!

Sestava našeho týmu: Aleš Levý – Míra Šuta, Martin Kulich, Pepa Levý, Pavel Klíma, Karel Prokopec – David Musil, Jirka Novák, Jakub Souček, Ruslan Voronin – Martin Votava Bronik Dragoun (konzultant trenéra a manažera), Jirka Pachta (masér), Petr Pachta (maskot)

Pořadí:

1.Zlonice

2.KMETINĚVES

3.Jarpice

4.Vraný

5.Páleč