Turnaj v Beřovicích 2011

Ani ne po týdnu jsme vyjeli jako jeden tým do Beřovic na turnaj. Motivace byla jasná:přivézt pohár za první místo! Neskromné vize však začaly ochabovat přesně v 9.00, to jest v čase, kdy jsme měli na hřišti sraz (bylo nás jak do mariáše). Poraženecké nálady však byly utnuty hned v zárodku. Bronik Dragoun řekl: „pojedeme a uvidíme“!

Kmetiněves 1991 – Beřovice 5:3

(Branky: A.Levý 5x)

První zápas a hned proti nabuzeným domácím! Osobně jsem tak nějak věděl, že bysme si je mohli „dát“, jenže náš tým tentokrát nebyl nejsilnější, některé ikony kmetiněvského fotbalu zkrátka nedorazily, a tak bylo otázkou, zda celý turnaj vůbec dokončíme. Všechny pochyby se však rozplynuly hned v prvním poločase. Zkrátka nám to sedlo! Domácí většinou běhali bez míče, který jsme jim mimochodem moc nepůjčovali a navíc se nám dařila naše strategie. Výborná obrana a hra na brejky! Za deset minut jsme vedli 3:0 a soupeř byl na ručník! Možná to bude vypadat chvástavě, ale naše hra byla fakt suprovová :). Poločas nakonec skončil 4:1 a vše vypadalo na poklidnou dohrávku. Zvlášť poté, kdy se nám podařilo vsítit gól pátý. Jenže...pak se zranil Árny (no, spíše byl zraněn, ale rozhodčí zákrok vůbec nepotrestal!!! Pro Ánrnyho to byl konec v turnaji), Martin odstoupil pro bolesti zad a my rázem neměli s čím hrát. V jednu chvíli se dokonce Pepa Levý ocitl v obraně úplně sám!!! Beřovičtí však stihli pouze snížit, drama jsme zkrátka nepřipustili. Domácí to však jaksi těžkou skousávali, do hry zapojili i ženu, kterou jsme ovšem identifikovali až v době, kdy ji Pepa Levý nabral (ovšem čistě!). Domácí včele s rozhodčím se do nás pustili, ale úplně zbytečně... Nicméně první výhra byla doma a ještě po velmi povedeném výkonu! Jen nás to stálo až příliš mnoho sil...

Kmetiněves 1991- Bakov 4:2

(Branky: P. Knoflíček 2x, A. Levý 2x)

Po prvním zápase jsme měli čas, a tak jsme s vypětím všech sil doplnili sestavu o Míru Šutu a Petra Knoflíčka. Dobře, že přijeli! Jinak bychom zkrátka ani nemohli pokračovat dál. Borci z Bakova byli mnohem lepší soupeř než beřovičtí, jenže ani oni se nevyvarovali chybám. Dvě brejkové situace jsem proměnili ve dva krásné góly a soupeře jsme měli na lopatkách. Ve druhém poločase jsme však malinko polevili a prožili jsme si tak nejpernější moment v turnaji. Nejprve jsme nešťastně vystřídali, v obraně se ocitl Došek (tam mu to prý vůbec nejde, záloha je lepší), který chyboval a bylo to už jen o jeden gól! Netrvalo dlouho a sudí pískl hodně diskutabilní penaltu. Martin Kulich mu následně hezky nahlas vysvětli, co si o jeho rozhodnutí myslí! Jenže, nic platné...2:2! V tento moment se však asi nejvíc ukázala morálka našeho týmu. Nepoložili jsme se! Stačilo jedno okénko v bakovské obraně a míč putoval po ose Bronik-Aleš k Petrovi Knoflíčkovi, který s přehledem zavěsil. Navíc hned za malou chviličku si naši střelci prohodili pořadí a bylo rozhodnuto! I druhý zápas jsme vyválčili a sami sobě jsme slíbili, že památku našich tragicky zahynulých hokejistů uctíme konečným vítězstvím.

Kmetiněves 1991 – Tmáň 3:1

(Branky: B. Dragoun, M. Kulich, P. Knoflíček)

Poslední zápas v turnaji znamenal v podstatě finále! Proti sobě nastoupily neporažené týmy, přičemž právě výběr z Tmáně jsme dobře znali. Šlo totiž o kmetiněvské Čerty, kteří byli posíleni ještě o nějakou tu posilu. Průběh zápasu byl hodně opatrný, nicméně v dalším průběhu hry jsme byli jasně lepší a gól vysel ve vzduchu. Hráči z Tmáně se uchylovali pouze k nákopům na náhodu a na zlepšenou hru v obraně. Poločas skončil 0:0. V tom druhém jsme ještě více přitlačili na pilu a... Bronik Dragoun vyvezl míč a pomalu s ním postupoval k brance soupeře. Obránci se však věnovali více bránění útočníků a právě toho Bronik využil a pumelenicí k tyči otevřel skóre! Když už to vypadalo, že zápas skutečně skončí 1:0, Tmáň po standartce vyrovnala (rozhodčí ale předtím přehlédl jasnou ruku, ke které se hlásil i soupeř!). I možná remíza by nám stačila k vítězství v turnaji, a tak po obdržené brance nebylo třeba panikařit. Na druhou stranu, vyhrát jsme samozřejmě chtěli, a tak trochu po „červeno-kmetiněvsku“ jsme se rozhodli udeřit v posledních minutách. Jedna z posledních akcí se nám opravdu moc povedla! Zakončil ji Martin Kulich a bylo hotovo!3:2! Myslím, že Martin si ten gól zasloužil jako nikdo jiný. Celou dobu bojoval s bolestí zad, už chtěl skoro odstoupit, jenže jako správný srdcař chtěl odčinit chybu z předchozího turnaje v Kmetiněvsi a na odplatu si nemohl najít lepší moment. Hráči Tmáně posléze vsadili všechno na jednu kartu, a to se jim nakonec vymstilo znovu. Po špatně zahrané standartce se k odraženému míči přiřítil Petr Knoflíček, který se pak rázem dostal do brejku a střelu k tyči si dokonale vychutnal! Vítězství bylo dokonáno! Prima! Paráda! I s „béčkem“ jsme dokázali vyválčit pohár za první místo!

Klíč k úspěchu? Precizní obrana, spolehlivý Karel Prokopec v brance, hra na rychlé brejky! Pak už jen předávání pohárů a tradááá domů! Oslavný příjezd k Lubošovi do hospody byl fenomenální. Všichni křičeli a zpívali – takhle se slaví těch 20.let!!! No a u Luboše? Opět jsme pili z poháru, šampáňo teklo proudem, pak začaly lítat panáky a.... (zbytek bych nechal na Bronikovi Dragounovi a Mírovi Šutovi :) ). Parádní akce, byl to den, kdy nám všechno sedlo. Může nás těšit, že jsme nevyhráli náhodou, naše hra byla v tento den skutečně nejlepší!

Naše sestava – Karel Prokopec – Pepa Levý, Míra Šuta, Martin Kulich-Bronik Dragoun, Došek, Árny - Petr Knoflíček, Aleš Levý, Luděk Kvapil.

Konečné pořadí:

1. Kmetiněves 1991

2. Tmáň

3. Bakov

4. Beřovice

Nejlepší brankář – raněný golman Bakova, kterému zlomila klíční kost ona „něžná žena“

Nejlepší hráč – záložník Bakova

Nejlepší střelec – Aleš Levý (Kmetiněves 1991)

(sepsal Aleš Levý)