Kmetiněvský pohár 2015

„Král je Mrtev – ať žije král“. Další ročník Kmetiněvského poháru nabídl třaskavé boje mezi čtyřmi vyrovnanými týmy, jež se postaraly o nečekanou fotbalovou zápletku. Na úvod ještě předesílám, že samotný systém turnaje byl po dohodě poněkud zjednodušen, avšak i tak se na trávníku událo mnoho zajímavých věcí… 

Červení Kmetiněves – Hospoda 2:1 (1:1) 

První zápas a hned obrovské drama! Kluci z Hospody jsou rok od roku lepší (si myslím, že jednou ten turnaj prostě musej vyhrát) a určitě to pocítili i zkušení domácí (červení). Jenže… klobouk dolů, zápas se jim povedl mimořádně, hlavně s ohledem na obranu. Skóre zápasu otevřel David Musil luxusním sólem a blafákem k dobru. Vašek Mendl neměl žádnou šanci zasáhnout. Od první branky se pak hrál opravdu hodně zajímavý fotbal, oba týmy se skutečně dobře vyspaly a makaly vpravdě neskutečně. Vyrovnání posléze přišlo z nevinné akce, kdy Filip Stehlík dostal trochu více prostoru a tvrdou střelou prostřelil skrumáž těl před Jirkou Mendlem, který měl do té doby v bratrovražedném souboji navrch. Ve druhém poločase pokračoval urputný boj, ve kterém červení uplatnili své zkušenosti, běhavějšího soupeře doslova ukolébali a následně mu zasadili smrtící a rozhodující úder. Zápasu by dost možná slušela remíza, nicméně fotbal je zkrátka fotbal… 

Žlutí Kmetiněves – Král team 2:1 (1:0) 

Ve druhém zápase se představili favorité turnaje (favorité jen podle předchozích triumfů, sestava žlutých jasně deklarovala, že tentokrát to tak slavné nebude, nehledě na malý počet hráčů) proti nováčkovi, o kterém nikdo nic pořádně nevěděl. Mladí hoši však během několika vteřin ukázali, že fotbal hrát umějí, nehledě na jejich běhavý výkon. Ano, byli to právě hosté, kteří měli více ze hry, nemluvě o střeleckých příležitostech. Nicméně obrana včele s Martinem Čermákem fungovala neuvěřitelně přesvědčivě, a když se z ojedinělého brejku přesně trefil Jirka Hampeis ml., by to pozitivní bonus. Jenže po inkasované brance soupeř ještě více ožil, toužil po vyrovnání a toho se mu také dostalo. Nicméně žlutí měli i v dalším průběhu zápasu velké štěstí a vlastně měli štěstí i proto, že měli ve svých řadách Jirku Hampeise ml., který měl zkrátka velkou střeleckou formu. Stačila jedna nepatrná možnost na střelu a míč se třepetal v brance Tondy Lisce, který jinak příliš práce neměl. Žlutí si poradili s hodně silným (mladým) výběrem! 

Červení Kmetiněves – Král tým 4:2 (2:2) 

Emotivní a tvrdý zápas, nervy, nadávky.,.jako kdyby šlo minimálně o finále Ligy mistrů. No, Král tým i ve druhém zápase potvrdil kvalitu a hlavně v prvním poločase měl rozhodně více ze hry. Červení ovšem s minima využívali maximum, a přestože v průběhu prvního poločasu tahali za kratší konec provazu, vždycky dokázali skóre dorovnat. Ano, také ve druhém poločase měli hru v režii hosté, jenže mladická nerozvážnost, ukecanost, neustálé komentování všeho možného… to všechno se v závěru otočilo proti nim. Borci se úplně přestali soustředit, rezignovali na obranu, což rozhodně neměli dělat. Za stavu 2:2 trefil šibenici Tonda Štulík a za několik málo minut se bez problémů uvolnil Milan Demovič, jež předložil míč Davidu Musilovi doslova na zlatém podnose! Jo, radost „staroušů“ byla převeliká, soupeř ovšem dál kňučel a skuhral… no hlavy ale přece jen vychladly. 

Žlutí Kmetiněves – Hospoda 3:2 (2:0) 

Žlutí i ve svém druhém zápase nebyli herně lepší, což muselo znepokojit hlavně ty borce, kteří pamatují např. jednoznačný triumf ze začátku prázdnin (Starostův pohár), nemluvě o předchozích letech. Nicméně...i přes tyto okolnosti… i druhý zápas se „mlaďasům“ výsledkově povedl. Důvod? Rozhodně první poločas, opětovně precizní hra v obraně a parádní forma Jirky Hampeise ml., který prostřelil Vaška Mendla hned dvakrát. Ve druhé půli se však začal projevovat faktor „ubývajících sil“ a soupeř toho rázem využil ke snížení. Když však Jirka znovu a opět vstřelil další branku (3:1), bylo teoreticky po zápase. Těsně před konce však Filip Stehlík ještě vykřesal naději gólovou ranou, když si žlutí nepohlídali roh, avšak na vyrovnání už bylo přece jen pozdě. Hospoda – Král team 2:4 (1:2) Zápas dvou hostujících týmu byl bojem o bronz. Borci z Hospody do něho vstoupili překvapivě hodně dobře a taky se ujali brzy vedení. Jenže pak už hráli hlavně mladí od Pana Krále a obranu svého soupeře postupně rozebírali do šroubků. Avšak i borci z Hospody zaslouží pochvalu. Drželi se statečně, bojovali, bránili, ale trochu smutné je, že jim to stačilo pouze na bramborovou medaili. Královci naopak zářili štěstím, konečně se jim podařilo zvítězit (a navíc šlo o bronz)! 

Červení Kmetiněves – Žlutí Kmetiněves 4:0 (2:0) 

Žlutí mohli v rozhodujícím zápase uspět jen za předpokladu, že vstřelí první branku. Ano, náznaky tam z kraje zápasu skutečně byly, jenže pak už se jednalo pouze a jen o jednostrannou záležitost. David Musil sice jednu ze svých velkých příležitostí zazdil, jenže pak mu Libor Došek nachystal doslova tutovku, kterou David s radostí nepohrdl -1:0. A pak už následovala hra kočky s myší, navíc při druhém inkasovaném gólu se nešťastně zranil Martin Čermák, což bylo pro obranu žlutých definitivní KO. Druhý poločas se pak už jen a jen dohrával a vysílení žlutí doslova tahali ručičky na hodinkách (očima). Na konci zápasu byla obě mužstva šťastná svorně. Červení měli radost z titulu, žlutí ze stříbrného maxima a hlavně: vše podstatné znovu zůstalo doma!!! 

Tabulka: 

1. Červení Kmetiněves 9 b 

2 Žlutí Kmetiněves 6 b 

3. Král team 3 b 

4. Hospoda 0 b 

Nejlepší střelec turnaje: Jiří Hampeis ml. (5 branek – jediný střelec svého týmu!) 

Nejlepší hráč turnaje: David Musil 

sepsal: Aleš Levý